S. O. S.

Tady Skrček halO tady Skrček, Pepino nás táhne až na Poledník a Skrčka už bolí nožičky.

Naštěstí jsme ráno zvolili správnou cestu a vyrazili po červené podél Prášilskýho potoka na Frantův most a odtud po zelené na Poledník (1315m). Pokud se někdo chystáte nebo někdy budete chystat na Poledník, tuto trasu doporučuju. Není to tolik do krpálu a nejezdí tam cyklisti. Ovšem jsou tam harvestory a jiný obrovský smradlavý mrchy, co nakládaj dřevo. Jenže ty jsou vlastně úplně všude, takže když jsme se vydali z Poledníku zpátky po červené přes Prášilské jezero, tak jsme měli co dělat s blátem až po kotníky. Šílená cesta.

A tak bolí nožky bolí. Ještě že zejtra bude voraz. Doufám 

Pár fotek z Prášilského pobytu jsem už dala do fotogalerie.

Skrnda | 29. 7. 2010 Čt 21.15 | Akce, Reakce, Fotografie | 2 komentáře

Popelnice - Velhartice

Jsem krapítek smutná. Hm. Po stopách sv. Vintíře to bylo sice fajn, ale závěr dne v horské synagoze v Hartmanicích nebyl úplně ideální. Tedy synagoga je moc pěkná…ale ty schody tam ne. Flákla jsem tam sebou takovým způsobem, že můj objektiv…fňuk. Dávala jsem si pozor. Šla pomalu. Moje podrážky ochutnávaly každej schod s takovou pečlivostí, že nechápu jak jsem mohla uklouznout. Ruka se automaticky vymrštila, tak aby kryla foťák. Auauu…ruka vydržela, objektiv ne. Má oblíbená šířka Ach jooo…

Včera jsme měli takovou trochu delší procházku s průvodcem. Cílem byla bývalá Hauswaldská kaple u Srní. Moc pěkné. Objektiv jsem vyměnila za jinej a celou cestu poslouchala vyprávění o zaniklých osadách, takže jsem ani neměla čas moc fňukat.

Ale dnes…dnes, když jsme vyrazili na hrad Velhartice, kde by se zrovna šířka tak hodila. Teskně hučí skučí, srdce Skrččí. Dalším cílem byli Klatovy, kde jsem si chtěla zakoupit novej kroužek na tu mojí Cokin sadu. Při pádu se mi zakousnul do objektivu a ne a ne…nejde sundat. Takže nic. Na kroužek jsem se vykašlala. Na řadu přijde pilka a nebo nějakej šikovnej servisman.

No a abych se pořádně poskrččila, tak jsem pak flákla nechtěně o zem ještě Placičkou. Prostě najednou letěla vzduchem a prááásk. Naštěstí funguje. Ufff.

Já už na ty foťáky snad radši ani nebudu sahat…

Skrnda | 27. 7. 2010 Út 21.11 | Akce, Reakce, Fotografie | 0 komentářů

Po stopách sv. Vintíře

Vintíř, Vintíř…to jméno jsem zaslechla už v únoru, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že budu v létě cestovat Šumavou po jeho stopách Nechtěli jsme tentokrát na dovolenou nikam daleko a tak volba padla na Prášily. Včera jsme si udělali krátkou venčící procházku. Vyrazili jsme s Ricci na deset minutek jen tak na kraj lesa. Vrátili jsme se v půl desátý večer. Nějak jsme se nechali unést a pustili se stezkou sv. Vintíře a dorazili až k hranicím. Pršelo. A jak je o nás známo, tak my rádi vejletujem, když prší a je tma, protože to nikde nejsou lidi 

Podle letáčku z infocentra vede Vintířova stezka z bavorského kláštera v Niederalteichu přes místa Vintířova působení na Šumavě – Rinchnach a Dobrou Vodu – až do Prahy, do Břevnovského kláštera, kde je jeho hrob. V Blatné se ale Vintířova stezka spojuje s novou poutní cestou Via Nova, a dál, z Rožmitálu pod Třemšínem je až do Prahy součástí jižní větve Svatojakubské cesty. Takže prostě pěkná štreka…

Dneska jsme vyrazili do Dobré vody u Hartmanic. Stojí tam kostel sv. Vintíře, kde můžete vidět fakt moc pěknej skleněnej oltář. Fotky budou až za pár dní, ale tady je k němu už pár informací v krátkém rozhovoru s jeho autorkou.

A pak po zelené na vrchol Březníku (1006m) s výhledem na šumavské kopečky, kde pod skálou měl svojí poustevnu kdo jinej než Vintíř.

Je tu krásně…

Skrnda | 25. 7. 2010 Ne 21.47 | Akce, Reakce, Fotografie | 0 komentářů

Hara - Koko

Naposledy jsme na Kokoříně byli tuším vloni na Velikonoce. Kvůli škole to nějak dřív nevyšlo. Až teď. Často během roku jsem ale na to místo myslela. Takže už jsem se fakt těšila.

A tak jsme vyrazili na chatičku tam nahoře na pískovci pod borovicema. Krásně to tam voní. Je tam klid. Čekal tam na nás malej Oskar se Símou a Vendy s Fábošem. K večeru ještě dorazil Adam. Udělali jsme oheň, opekli buřty a klábosili jen tak do pozdního večera…mm…

Byl to moc fajn víkend. Žádný vejletování se tentokrát nekonalo. Vendy se sice snažila něco organizovat, ale my jsme to všichni tři sabotovali. Procházka k Harasovu a do hospody v tom vedru bohatě stačila. Většinu času jsme tak nějak propovídali/prodiskutovali. Samý důležitý témata. Třeba takovej volnej pád z největšího mrakodrapu světa nám zabral skoro celej večer. To předchozí téma bylo ehm taky fajnový. Asi jsme se neměli s Vendy snažit vypít tolik malinovky co chlapi piva. Možná to mělo vedlejší účinky Možná za to mohlo to vedro…

A pak poslední zastávka u Jury na medovník, ledovou kávu…a zase domů…nechtělo se mi. Do fotoalba už jsem hodila pár fotek, ale protože ještě čekám na schválení od Símy, neb na nich je zpočátku hlavně Oskárek, tak jsem galerii zaheslovala. Kdopak zná mé druhé Já, může se podívat
Tak schváleno…škoda, zaheslovávání s nápovědou mě začalo bavit 

No a když už se probírám těma fotkama, tak tady je něco málo naplackováno z vody jak jsme byli v červnu…

Skrnda | 12. 7. 2010 Po 21.27 | Akce, Reakce, Fotografie | 4 komentáře

Výlet na Kluka

Snad za to mohl prodlouženej víkend, kdy většina lidí vyrazila kamsi do dáli, snad za to mohlo počasí, protože od rána bylo dusno jako…jako před bouřkou. Každopádně v lese nebylo ani živáčka – nepočítám komáry ani hovada, co obtěžovali Pepu a ani záhadné skřítky schované pod obrovskýma slamákama. Ty beru jako součást lesa 

Výlet to byl krásnej. Cenzura cenzura cenzura cenzura. Kdybych napsala, jak po pár metrech co jsme vstoupili do lesa se Pepa začal ohánět, nadávat na hovada…nadávat na Skrčkovo nápad JÍT do lesa a přitom NEJÍT, ale stát a sbírat borůvky…tak by mě asi zabil. Takže teď jsem jako nic nenapsala. Cenzura cenzura cenzura cenzura 

Trošku jsme se dohadovali…krapítek…jako vždycky měla má drahá polovice nějaký připomínky a námitky proti mým zkratkám. Cenzura cenzura cenzura – Pepa mi tu smrká a nakukuje přes rameno, takže já radši končim.

Hezkej výlet to byl! I ta bouřka na vrcholu Kluka…

A pak…unavená jsem se doma natáhla na postel. Jenom na chviličku jsem se chtěla natáhnout a…vzbudila jsem se za hodinu. Vedle hlavy mi ležela cedulka „šel jsem na jedno“. Měla jsem chuť vedle nechat vzkaz „šla jsem na dvě“, ale po sprše mě to zase rychle přešlo a rozhodla se tentokrát odpočívat. No a koukám, už bude jedna ráno…nějak rychle to utíká.

Skrnda | 5. 7. 2010 Po 23.54 | Akce, Reakce, Fotografie | 0 komentářů

Na kolech...

Akce „tácek, řízek, okurka“ úspěšně zakončila školní rok a tedy i dobu pobytu v našem ústavu. Dva měsíce prázdnin/dovolený jsou vážně nářez. Začíná se mi už stejskat po práci/učení. Tyhle prázdninový aktivity jsou totiž vážně náročný 

Kolegové „sporťáci“ z práce naplánovali na první týden v červenci kola. To tvrdší jádro vyrazilo už s předstihem v sobotu. Původně jsem zamýšlela vyrazit s nimi, ale pak jsem si řekla, že počkám až do neděle. Tak nějak jsem doufala, že se ta naše hyperaktivní náčelnice Soňa za tu sobotní jízdu a večerní flámování dostatečně unaví, takže bych pak mohla tu neděli třeba i přežít ve zdraví.

A tak jsem si našla spojení cyklobusu do Nových Hradů a ráno vyrazila na nádraží. Hodinka cesty busem, pak ani ne čtyři kiláčky na kole do kempu Veveří. Dorazila jsem v pravou chvíli. Právě probíhala snídaně. Pivo, ananas, mlíko. Výborná kombinace před cyklovýletem. S díky jsem odmítla 

Snídaně se nějak táááhla a tak jsem využila času natáááhla se u Soňi v chatce na postel a čekala na povel k akci…

Z původně několika mnoho plánovaných variant cyklovýletu naštěstí sešlo, takže jsme nakonec nemuseli objíždět všechny vrcholy Novohradských hor a vzhledem k očekávanému HICU jsme vyrazili hledat koupání. Tedy směr České Velenice – Halámky – pískárny.

Počasí nezklamalo. Bylo opravdu TEPLO. Ač se normálně běžně nespálim, tak tentokrát mám ramena do ruda. Trasa byla fajn. Žádný extrémní kopečky. No tak pár jich bylo…to by si jinak tady Petr, kterýmu jsem dala přezdívku „Žihadlo“ nemohl zařádit Naprosto nechápu. Třiasedmdesátiletej chlap si to na svojí hapině frčí vedle nabušenejch sporťáků a při jízdě z kopce na šutrákovej cestě, kde si odpružený vidlice smlsnou to svoje…si to on pustí šusem dolů a když nás všechny mine, tak zařve „brzdí jenom srab“.

A tak jsem mu samozřejmě chtěla stačit pustila to taky…no a dopadlo to tak, že se mi dostali tašky do kola. Já jsem celá, tašky na cáry. Příště na tašky kašlu. Musim to vymyslet jinak…

No a tak jsme dojeli k pískárnám. Jedna cedule, druhá…třetí…VSTUP a KOUPÁNÍ ZAKÁZÁNO. Rozhlídla jsem se kolem a měla dojem, že jsem v nějakým letovisku u moře. Opalovačka. Nudy pláž. Děcka…písek…kyblíčky. Čapla jsem kolo a protože mi nic jinýho nezbejvalo, pustila se za ostatníma. Voda byla fajn. Soňa nebyla ještě dost unavená a tak když jsem po chvíli místo ní uviděla jen tečku v dáli, lehla jsem si na písek do stínu a vytáhla knížku. Skrček je vždy připraven! 

První pivní zastávka Halámky, druhá Nové Hrady a odtud busem zase domů. Fotek není mnoho a tak asi udělám za poslední půlrok takový PEL-MEL, což by snad na jednu fotogalerii mohlo stačit.

A opět večerní múzy na vodě…usínám…

Skrnda | 4. 7. 2010 Ne 23.51 | Akce, Reakce, Fotografie | 0 komentářů

Purkarec - Hluboká - Budějce

Tak jsme jí vozkoušeli…pěkná cesta…pěknej asfalt…pěkný kopečky…pěkná řeka…jen ti závodníci co si to sviští v protisměru jsou někdy pěknej vopruz!

Kde je ta stará poklidná cestička pro nás pěšáky.

Nu což…nejde vzít zpátky. Jen doufám, že to brzo nebude takovej hnus jako ten úsek z Budějc na „kanál“. Jsem zvědavá jak dlouho vydrží ta cesta na druhým břehu. Tam ještě stále člověk sem tam nepotká ani živáčka…

Skrnda | 23. 6. 2010 St 22.19 | Akce, Reakce, Fotografie | 2 komentáře